Když si představíme kosmický výzkum, vybaví se nám jména jako NASA, SpaceX nebo Roskosmos. Jenže málokdo ví, že i Česká republika má ve vesmíru hluboké a působivé kořeny. Výstava Česká cesta do vesmíru, připravená Hvězdárnou a planetáriem Brno ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, přináší poutavý pohled na více než století českého přínosu kosmonautice — a také odvážné plány do budoucnosti.
Už ve 30. letech minulého století konstruoval Ludvík Očenášek vlastní rakety, které dosahovaly výšek v řádu kilometrů. O pár desetiletí později položil právník Vladimír Mandl základy kosmického práva a Frank Malina spoluzaložil Jet Propulsion Laboratory — dnešní srdce mnoha misí NASA. Na těchto základech se staví dodnes.
V březnu 1978 se Vladimír Remek stal prvním člověkem mimo USA a SSSR, který se vydal do vesmíru. Zúčastnil se experimentů v oblasti biologie, fyziologie i technologie. Jeho let nebyl jen symbolický — přinesl konkrétní vědecké výsledky. Jen o pár měsíců později se zrodila první československá družice MAGION 1, která obíhala Zemi přes dva roky.
Vedle Vladimíra Remka se s Českem pojí i jména jako Eugene Cernan, poslední člověk na Měsíci, či Andrew Feustel, který vynesl do kosmu nejen figurku Krtečka, ale i Nerudovy Písně kosmické. A kdo ví — možná už brzy se k nim přidá i Aleš Svoboda, vybraný mezi rezervní astronauty ESA.
Brno, Děčín, Klatovy nebo Slaný. Nejde o náhodný výběr měst, ale o místa, kde se dnes vyrábějí komponenty pro evropské rakety, vědecké přístroje na sondy či technologické prvky Mezinárodní kosmické stanice. Firmy jako Frentech Aerospace, SAB Aerospace či CSRC dodávají techniku, která létá ke Slunci i na Měsíc. Projekt AMBIC slibuje zcela novou úroveň monitoringu Země z oběžné dráhy — s rozlišením až pět metrů. Naopak miniaturní satelity typu VZLUsat dokazují, že i na několik desítek centimetrů velké družici lze umístit pokročilé vědecké přístroje. Ač malé, tyto projekty nesou zásadní strategický i vědecký význam.
Výstava nezapomíná ani na mladé. Mise Zero-G, během níž čeští studenti zažili stav beztíže v letadle Airbus A310, je symbolem nové generace vědců. Právě nadšení a zvídavost mladých lidí jsou palivem pro budoucí výpravy — a výstava jim jde naproti. Navíc, přímo v České republice sídlí agentura Evropské unie pro kosmický program.
„Česká cesta do vesmíru“ není jen dokumentací úspěchů. Je především výzvou. Výzvou k objevování, učení a spolupráci. Ukazuje, že i malá země může mít velké sny — a že cesta ke hvězdám začíná často doma, ve škole, v laboratoři… nebo na hvězdárně.
Výstavu vytvořil Jiří Dušek z Hvězdárny a planetária Brno, Tereza Kubicová z Ministerstva dopravy, Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz a Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně. Graficky zpracoval Tomáš Starosta, produkci zajistila Veronika Slámová. Českou cestu do vesmíru si (zdarma) projdete v pražských Valdštejnských zahradách do konce června, v parku na brněnské Kraví hoře po celý červenec a srpen.
